Téma svobody v práci ve Žďáře

Kdo už mě trochu zná, tak ví, že poslední dobou hodně přemýšlím nad tím, jestli stávající stav fungování většiny firem je jediný možný. Dramaticky jiný úhel pohledu na fungování firem je tzv. „svoboda v práci“ (více k tématu na www.svobodavpraci.cz). Mám to štěstí, že momentálně pracuju ve firmě, která s tímto přístupem experimentuje a můžu nad tím nejen přemýšlet.

Svoboda-ve-Zdare

Letos jsem navštívil již druhý ročník konference Svoboda na život, která se nad tímto tématem zabývá a s kamarády jsme se rozhodli, že uspořádáme ve Žďáře promítání inspirativních videí právě z této konference. Tímto bych vás všechny, a Žďáráky zvlášť, chtěl pozvat v sobotu 8. prosince od 14:00 do DDM, kde bychom je shlédli a následně diskutovali. Bližší informace jsou tu: svoboda.vezdare.cz.

A kdybyste měli možnost, tak tady je plakát ke stažení.

Pozitivní evoluce

Můj aktuální názor na Pozitivní evoluce po přítomnosti na Brněnské „diskuzi“ s Karlem Janečkem: K samotnému setkání – Něco se mi líbilo, něco ne. Normálka. Otazníky zůstávají. Jestli s pozitivní evolucí souhlasím? V něčem jo, v něčem ne.

Co se konkrétně změny volebního systému týče, což je teď nejviditelnější blízký cíl. Na jednu stranu – proč to nezkusit? Stávající systém nám moc dobrého zatím nepřinesl a jím navrhovaný systém má minimálně několik zajímavých věcí – jako tu nejzajímavější bych vypíchl tu eliminaci extremistů díky negativnímu hlasu. Mohlo by to pomoci (krom vyšší účasti) i s tím, že komunisti se dostávají k moci, i když je u ní většina lidí nechce.

Jediné co mi na tom silně vadí, že kdyby se to povedlo, tak by to znamenalo, že stačí člověk, který má dost peněz a dostatečně propracovanou logickou konstrukci (na které se hodně těžko hledají chyby, i když někteří už něco odprezentovali, ale jsou to často jen filosofické úvahy proč by to nemělo fungovat a nejsou zdaleka tak propracované, aby byly širší veřejnosti srozumitelné) a dokáže tím přesvědčit (v negativním slova smyslu by bylo přesnější sloveso zmanipulovat) dostatek lidí, aby změnili politiku v celé zemi. (Čímž ale nechci tvrdit, že už to tak nefunguje teď.)

Krásná Zelená hora

Nepřestává mě fascinovat kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Je nádherné přicházet či přijíždět do Žďáru a dívat se na ten architektonický skvost servírovaný každému jak na podnose.

A_Prokopova-Church_of_St_John_of_Nepomuk_at_Zelena_aora_CZ

Vykácení stromů okolo kostela bylo geniálním zásahem, který odkryl tuto nádheru, kterou nepřestávám obdivovat pokaždé když ji vidím.

Říkal jsem si, že se podívám trochu do historie a překvapilo mě, že sv. Jan Nepomucký (kterému je kostel zasvěcen) nebyl svatořečen jen za jeho údajné dodržení zpovědního tajemství. Právě mě překvapilo zpochybnění toho, že byl umučen právě při pokusu krále Václava IV. z něj „vytáhnout“ z čeho se jeho manželka Žofie zpovídala. Zajímavé, doporučuju si přečíst poměrně dobře zpracovaný životopis na sancti.catholica.cz.

Každopádně mě těší, že logo Žďáru odkazuje na tento jedinečný objekt.

Hnusné náměstí a nádraží

To jsou věci, které se často vybaví lidem, kteří Žďár znají jen trochu.

Říká se, že město se pozná podle toho jaké má nádraží a náměstí. Nádraží už je na cestě k lepšímu – před světovým šampionátem v běhu na lyžích v Novém městě na Moravě se muselo dát do gala. I když pohled z východu z nádraží na čtvrť plnou paneláků se do února určitě nezmění.

Ale co náměstí? Sice se na něm zatím nepohybuju moc často, ale vrtá mi to hlavou. Slyšel jsem o iniciativě Pojďme dělat město. Nevíte o nějakých dalších? Rád bych se o nějakých dozvěděl a udělal si přehled. Nemusí být jen kolem náměstí. Rád bych se zapojil do místního dění a přispěl k jeho proměně k lepšímu.

Proč ve Žďáře?

Mnoho lidí se nás na to ptá. Především ti, kteří jsou z Brna, nemůžou pochopit, proč jsme se do něj nevrátili.

Rodina, přátelé, prostředí

To jsou 3 hlavní důvody, proč jsme se usídlili ve Žďáře. Plánujeme totiž rodinu a nic jí podle mě neprospěje více než blízkost širší rodiny, přátelé, kteří nejsou daleko a blízkost pěkné přírody. Ne, brňáci, „za 15 minut šalinou jsi tam a tam“ – to pro mě není blízkost přírody (jen tak pro vyjasnění, Lužánky pro mě opravdu nejsou to, co si představuju pod pojmem příroda). Protože jsme katolíci, bylo pro nás také důležité, že jsou ve Žďáře dvě velké a živé farnosti.

Budete tam mít nějakou práci?

To je otázka obvykle hned následující. Já si myslím, že příležitostí je vždycky všude dost a že žijeme v době, kdy se člověk nemusí stěhovat za prací, ale práce se může stěhovat za ním. Během několika let se to pokusím dokázat. I o tom je tento blog. Mimochodem, moje manželka už má práci přesně takovou jakou chtěla. 10 minut z domu pěšky. Řekněte – kdo z vás to má? ;o)

Příběh začíná

Vzal jsem si modrookou holku ze Žďáru a tak jsem se sem přestěhoval. To by byl ale moc jednoduchý příběh, tak pokud vám to nestačilo, čtěte dál.

Jsem Honza Šedo, je mi 26 let a dneska jsem obdržel novou občanku, která je především jiná tím, že v ní narozdíl od té staré je trvalé bydliště Žďár nad Sázavou (krom toho teda že je to ta nová velikosti kreditky).

Žďár mně byl sympatický nejdřív díky tomu, že jsem tu prožil pěkné setkání mládeže v roce 2002. To setkání mi dalo příležitost využít můj zájem o počítače pro službu druhým. Doteď se tím živím.

V průběhu mého studia informatiky v Brně jsem potkal svojí nynější ženu. Poté co jsme se vzali, vyrazili jsme na zkušenou do Hamburku. To mi – mimo jiné – pomohlo si uvědomit, co je pro mě důležité v místě, kde bydlím. Po souboji srdce s pohodlností jsme se rozhodli, že chceme bydlet ve Žďáře nad Sázavou. Našli jsme si byt ve vznikající čtvrti Klafar. Zatím s výhledem na Zelenou horu z ložnice.

A teď jsem tu, v cizím městě, kde plánuju strávit velkou část – možná zbytek – svého života. O tom jak se mi tady daří aklimatizovat je tenhle blog. Krátké příspěvky a upozornění na nové články dávám taky na svojí stránku na Facebooku: facebook.com/VeZdare.